33. Já a on, Maky

Jo,jo láska.Co to je??Přemýšlím o hodině příroďáku.Lásku jsem ještě nepoznala..Ale myslím si že je to moc hezká věc…Člověk se při tom cítí jako by se vznášel…J Musí to být vážně nádhera.Přemýšlení skončí když mě zavolá učitelka k tabuli.Nejradši bych tam nešla ale musím.Super..!!!Mám za 2.Aspoň něco..Lepší než co dostala Natálie.

Okolo jedné hodiny končíme a odcházíme ven.Máme polední přestávku a tak zalezu někam pod strom a vrátím se ke svému přemýšlení.V přemýšlení mě přeruší velký hlouček lidí pár kroků ode mě.Nevím o čem se baví a je mi to celkem jedno.Jsem snad jediná která se s nikým moc nebaví.Nevím ale mě prostě nebaví pořád breptat s holkami o tom kdo má z hvězd jakej účes a proč.Tohle prostě není můj styl.Já mám nejradši ticho,protože se u něj dá krásně přemýšlet.

O týden později

Ano vím co jsem říkala před týdnem.Ale to je to.Nikdo neví co se stane za hodinu dvě.Před třemi dny jsem potkala kluka.Byl docela hezký ale nevěděla jsem jestli bych sní opravdu chtěla něco mít.Když se zamyslím myslím pomalu jako holky od nás ze třídy.To je hrozný..!!XD Další den jsem se sním potkala na obědě.Protože nemám ve škole moc kámošů tak jsem seděla sama.Když si ke mně přisedl byla jsem docela ráda ale když jsem se podívala na něj byl celý rudy.Nevěděla jsem co se sním děje a tak jsem se ho zeptala co se děje.Jen řekl že to nic není.A jedl dál.Nevšímala jsem si toho.Když jsem byla už na odchodu chytl mě za ruku a řekl ať ještě chvilku počkám.Sedla jsem si teda zpátky a čekala až dojí.Řekl mi že se mu už asi tak dva a půl měsíce líbím a že by mě chtě pozvat na rande.Po tom co mi řek jsem nechtěla odpovědět nic jiného než ANO.Poděkoval mi a šťastně odešel.

Ve Středu jsem se sním měla sejít v kavárně Černá Růže.Přišla jsem tak asi o šest minut dřív a tak jsem počkala venku.Přišel přesně v 17:00 jak jsme se domluvily.

Když jsem v sedm odcházela.Věděla jsem že je to on.Ten koho jsem vždy hledala.O kom jsem tak dlouho snila.Dá se říct že to byl takový můj princ.Byla jsem zamilovaná a bylo to hodně vidět.byla jsem strašně ráda že mě na to rande pozval.Jinak bych stále jen seděla a přemýšlela.Druhý den bylo poznat že se mnou není něco v pořádku.Bavila jsem se pomalu z každým.Šla jsem za holkami a klábosily jsme o škole,penězích,rodičích a hvězdách.Bylo to super.Nevím proč se mi to zrovna teď začalo tak líbit.Možná proto že jsem poznala lásku možná pro to že jsem našla spřízněnou duši.

Asi tak po dalších dvou randech jsme spolu s Kubou začali chodit.Bylo to skvělý.byli jsme spolu pořád.Každý den.Ve škole za mnou docházel do třídy J zachvěly nás znala pomalu celá škola.Když jsme se poznali byl konec května a poslední měsíc školy utekl tak rychle že jsme se ani nenadály a byli prázdniny.Moc jsem se těšila že si s Kubou budeme nějak vycházet a budeme spolu každý den.Ale zrovna tyto prázdniny byli ty nejhorší v mém životě.První dva týdny jsem si ještě užívala s celou partou holek.Ale potom to všechno prasklo.A já jsem byla za toho největšího hlupáka.Na každém rohu se mi někdo vysmíval a ukazoval si na mě.Bylo to dost nepříjemné.Byla jsem zamilovaná až po uši a on si ze mě udělal jen srandu.Hodně ale opravdu hodně mě to mrzelo.Já ho měla moc ráda a konečně jsem měla i kamarádky.

Stalo se to že se kluci z naší a vedlejší třídy vsadily.Hrálo se o čtyři stovky.A hrálo se o to že když mě Kuba sbalí tak ty čtyři stovky dostane.Pak jsem se dozvěděla od opravdu pravé kamarádky že Kuba chodí s jednou holkou která se sem teprve bude stěhovat.Bylo mi fakt zle.Já ho tam moc milovala a pro něj to byla jen velká sranda.Probrečela jsem asi čtyři dny.Na ulici jsem chodit nechtěla protože ze mě měli opravdu všichni srandu.Bylo mi to opravdu líto.Pamatuji když jsem přemýšlela o lásce a myslela jsem si jak je to krásná věc.A teď když jsem jí polana tak bych nejradši ten čas vrátila zpět.Ale to jaksi nejde což je blbý.Všechno se mi začalo bortit a prázdniny jsem začala příšerně nenávidět.Do školy jsem se nechtěla vrátit.Ale o tom že bych šla na jinou školu jsem nepřemýšlela.Nechtěla jsem.Věděla jsem že oni to budou čekat že kvůli jejich blbýmu vtípku odejdu.Nebudu přece dělat něco čeho bych pak mohla litovat.

Když jsem v září poprvé přišla do školy.Partička co se vsadila s Kubou že mě nesbalí valila oči jako blázen.Nedivím se.Čekali že odejdu ale to se jim jaksi nepovedlo..Nebudu jim dělat radost.Vyšla jsem schody do patra a už jsem se těšila až usednu v mé laici vzadu.Byl to skvělí pocit zase se vrátit mezi lidi.I když jsme se moc nebavily.Cítila jsem se tu bezpečněji a holky mi i pomohli se zbavit kluků.Když jsem ale vešla do třídy byla prázdná.Koukla jsem na dveře a byla tam napsaná naše třída a tak jsem vešla dovnitř.Tak jsem viděla Kubu.Byl smutnej.Nevěděla jsem jak se mám rozhodnout mám tam jít nebo si mám sednout jinam.Vyprdla jsem se na to šla ke své lavici.Když jsem tam přišla hned jsem se ho zeptala co tu dělá když má třídu vedle.Odpověděl mi že mi nechtěl nijak ublížil že se do mě zamiloval a ví že udělal obrovskou chybu ale chtěl by mě zase zpátky.Kašle na kluky ať si prý říkají co chtěj.Podívala jsem se mu do očí.A jen jsem řekla co chtělo moje srdce.,,Kubo moc,moc jsem tě milovala.Ty jsi mi dal naději že existuje to hezká ta láska.A to že mám konečně přátele a že existuje člověk který mi rozumí a soucítí se mnou.Ale to byla jen ta má blbá představa.Všechno bylo naopak.Já jsem tě milovala pro tebe to byla jen hra.Nejde to..!!’’

Když jsem to dořekla tekli mi z očí velké slzy.Slzy zklamání.Nevěděla jsem co to je když vám někdo podrazí nohy.Ale teď jsem to poznala na vlastní kůži.Kuba se po celí školní rok dostat se ke mně a pokusit se se mnou začít chodit.

Ale já jsem věděla že láska je silná věc ale nenávist je ještě silnější.Chvílemi jsem chtěla mít Kubu aby mi pomohl aby mi poradil.Ale to jsem nemohla udělat.Možná žadonil jen proto že se znovu vsadily.Nevěděla jsem co je mezi klukama ale vím jen to.Že se v tomhle období našla jen jediná dobrá duše.,,Jitka.’’Tak co mi ve všem pomohla,poradila a podržela.Je to opravdu ta nejlepší kámoška.Mám ji strašně moc ráda.A nechci jí nikdy ztratit.

Když začali moje poslední prázdniny na základní škole.Těšila jsem se zase na září.Těšila jsem se na to že budu moct začít znovu a budu moct znovu snít o tom co se může stát a jaká může být láska.Těšila jsem se na to že potkám spoustu nových přátel.Ale určitě nechci zapomenou na Jitku.Odstěhovala se s rodiči na slovensko.A Kuba??Kuba se dostal na nějakou školu v Praze.A už jsem ho v životě neviděla.

Udělené body : Eclipse (2/10), L.S.D. (4/10)

Komentář : Vidím Tvou techniku psaní, odhaduji Ti tak dvanáct, třináct let. Ono „láska“ jakou popisuješ ty je úplně něco jiného, než bude za dva, za tři roky. Mimoto, skoro se to nedalo číst jaké jsi tam měla hrubky. Pravidelně navštěvovat hodiny českého jazyka!